Tento problém se přímo nebo nepřímo dotýká snad všech rodičů, rozdílné je už jen to, jak se k tomu oni rodiče staví. Nejčastějším příkladem jsou děti v první třídě, které se začínají učit číst a psát, ale už jen představa práce s knihou nebo pracovním sešitem jim nahání hrůzu.

Kde se stala chyba? Proč tomu tak je? Ono to totiž není jen o šestiletých dětech, o dětech na základních školách. Tento problém začíná vlastně už od samého narození. Dnes a denně se setkáváme s maminkami, které svým dětem nečtou. Nejsmutnější jsou odpovědi: „Však ono tomu ani nerozumí.“ nebo „Dítě to nevnímá.“ nebo nejhorší „Je to ztráta času.“ Tyto odpovědi jsou doopravdy smutné a maminky udělaly obrovskou chybu.

Podle nás je ideální stav, kdy maminka čte dítěti od samého narození. Maminka nebo i tatínek mohou tímto způsobem dítě uspávat každý večer v postýlce. Dítě uslyší hlas rodiče, příjemný tón hlasu, který jde ruku v ruce s dějem pohádky a zvykne si na pravidelnost a vznikne tím určitý druh rituálu a režimu.

Maminky, které svým dětem takto čtou např. 2x denně po 20ti minutách, dělají obrovský krok kupředu, co se výchovy týká. Dítě je odmala zvyklé trávit čas nad knihou. Rychle začne vnímat i děj, o který se začne zajímat a který ho začne zajímat. Bude schopné si vybírat knihy podle nálady. Nemluvě o tom, jak moc se tímto dítěti rozvíjí fantazie a získává obrovskou slovní zásobu.

Často tyto děti zvyklé na pravidelnou četbu mluví mnohem dříve a mnohem lépe než ostatní děti stejného věku, proto je četba tak důležitým výchovným a vzdělávacím prostředkem.

Maminky, které tvrdí, že jejich potomek nechce, aby jim četly, nemají pravdu, jen začaly pozdě se čtením. Ono, když si pak myslíte, že když ve 3 letech zničehonic začnete dítěti číst a budete chtít, aby mu u četby vydržela pozornost, se není čemu divit, že dítě nejeví zájem.

Proto doporučujeme, čtěte svým dětem od prvního dne jejich narození, prokážete jim tím obrovskou službu. Dítě musí být k četbě vedeno a rodiče mu musí být vzorem.

Také jsme toho názoru, že knihy by se měly kupovat pořád a pravidelně, bez ohledu na to, zda jsou zrovna narozeniny, Vánoce, svátek nebo jiná sváteční příležitost. Dítě by mělo vidět, že knihy jsou součástí jejich každodenního života.

Také doporučujeme už ve věku 3 let vzít dítě na návštěvu do městské knihovny a zřídit mu tam účet. Dítě se naučí výpůjční řád knihovny a navíc si bude moct vybrat i knihy, které byste jinak zatím domů nekupovali. Poté uvidíte, jak moc ho kniha doma baví, a nakonec ji také koupíte do své sbírky.

Je to jen na nás rodičích, jaký vztah budou mít naše děti k četbě a knihám.