V Evropě se začal topinambur šířit v prvním desetiletí 16. století pod různými názvy, například brambory nebo kanadské artyčoky. Chutí opravdu artyčoky připomínají.

Vlastnosti topinamburu

Existují dvě odrůdy topinamburu: raná bílá topinamburová odrůda je na pultech obchodů většinou na konci léta a začátkem podzimu. Potom můžete narazit na kořeny vínové barvy, ty se v obchodech objevují v zimních měsících. Vzhled kořenů je různý, ale obecně hlízy připomínají brambory s hrbolatým povrchem a někdy mají trochu netradiční nepravidelné tvary.

V Evropě se topinambur pěstuje hlavně ve Francii a Belgii, narazit na něj můžete i v Itálii.

V poslední době se využití těchto kořenů v kuchyni rozšířilo a bylo objeveno mnoho zajímavých receptů, jak je uplatnit. Lidé oceňují jejich zvláštní, příjemnou a delikátní chuť. Oblibu si získaly také pro univerzálnost použití, které z nich učinilo základní přísadu pro celou řadu různých pokrmů.

Hlíza topinamburu je vynikajícím jídlem, které podporuje správné fungování střev. Je to dáno obsahem inulinu, který aktivně podporuje trávení a udržuje v optimálním stavu bakteriální flóru ve střevech. Uvádí se také, že ovlivňuje hladinu špatného cholesterolu. Na rozdíl od brambor, topinambur neobsahuje žádný škrob. Navíc zpomaluje vstřebávání cukrů a tuků ve střevech, takže je vhodný i pro stravu připravovanou pro diabetiky. Další jeho výhodou je absence lepku, který způsobuje stále více lidem potíže s trávením.

Topinambur obsahuje jen velmi málo kalorií (100 gramů topinamburu má asi 73 kcal). Velkou část jeho složení tvoří minerální látky vápníku, železa, fosforu, draslíku, sodíku a zinku. Má rovněž ve svém obsahu vlákninu a vitamíny A, B, C, E, K. Obsahuje také prospěšný arginin, nenahraditelný při regeneraci jater. Pro své složení se doporučuje starším lidem, dětem, sportovcům a lidem v rekonvalescenci.