Někdo častěji a někdo méně často chodíme nakupovat do obchodu. Někdy si tam toho pořizujeme více, někdy méně, někdy kupujeme to a někdy ono. Prostě proto, že v dnešní době už nejednou není vyhnutí. Doba je hektická, možnosti omezené a tak si člověk prostě nemůže pěstovat, chovat či ulovit vše, co by mohl jednoho krásného dne zbaštit.

Dnes už si musíme leccos a nejednou všechno nakoupit v obchodech; někdy suroviny, někdy polotovary, někdy hotová jídla, to podle toho, po čem prahneme a co si můžeme dovolit pořídit, aby to posloužilo k tomu, k čemu to posloužit má.

Jenže doba se mění a spolu s ní se mění i to, co jíme. Ač se to nejednou jmenuje klidně i jako za dob našich maminek a babiček, vesměs se v tom najde nějaký ten rozdíl. Někdy je to jiné jen nepatrně, jindy přímo diametrálně. A nemůže tomu ani jinak být. Totiž mohlo by, jenže…

Jenže by to nejednou bylo příliš drahé. Nebo alespoň natolik drahé, že by zákazník nakonec z úsporných důvodů nebo z prosté neznalosti sáhl raději po levnější alternativě. A proto se takové potraviny nejednou „upravují k obrazu svému“. Tedy – zní to ošklivě, ale je to tak – šidí.

Aby mohl obchodník srazit cenu, přimíchá do kvalitní suroviny nejednou i to, co tam nemá co dělat, čím to dotyčné ale nastavovat lze a co je hlavně laciné. A protože je taková úprava nejednou i více než značná, dá se na to líbivá nebo dokonce klamavá etiketa. A je to.

To pak najednou chutná jinak to kupované a to doma dělané! Protože na tom, co děláme doma sami pro sebe, si dáme záležet, kdežto to, co je vyráběno pro někoho jiného, pro nějakého nepříliš náročného škudlila, to se „pajcuje“ ostošest.

Lépe je na tom člověk v případě, kdy nakupuje přímo od nějakého toho farmáře. A nejlépe, když takový prodávající farmář také vlastní nějakou farmu. Protože i nejeden zemědělec je jen člověk, i ten si chce vydělat a tak prostě občas vydává za své i něco, co sám nevyprodukoval, co koupil od někoho jiného a nyní jen draze přeprodává. A tak je třeba dávat si pozor raději i na tyto lidi.

Aby člověk nenaletěl. Tedy pokud může nenaletět, protože je nejednou bezbranný, nejednou nějakou tu záludnost neodhalí, ani kdyby se na hlavu stavěl.

Ovšem nakonec stejně většinou dospějeme my kupující k názoru, že to (lhostejno co) není jako od maminky, že to není jako za starých zlatých časů, jako za dob našeho mládí, že . Je tomu tak a nejspíše tak tomu vždycky bude. Alespoň dokud budeme při nakupování sahat vždy raději po tom levnějším. Kde je hlavní složkou masa třeba sója a nádhernou barvu na tom vykouzlila docela obyčejná éčka.